ZO ČSV Úvaly

Vážení přátelé,

blíží se doba (nebo u někoho již nastala) posledního vytáčení medu a tak je potřeba začít léčit. Někdo možná léčíte kyselinou mravenčí, nicméně měli bychom letos nasadit Gabon 92, který jsme loni pro nízké zamoření roztoči nepoužili.

Gabon je od loni (životnost 3 roky) u mě a tak je potřeba se nyní dohodnout, jak si ho chcete převzít.

Prosil bych, kdybyste se dokázali nějak domluvit, abych nemusel jednat s každým zvlášť, tím byste mi ulehčili práci.

Děkuji.

Takže napište, zavolejte, jak jste na tom a kolik potřebujete destiček?

Zimování v:

1 nástavek – 2 gabony

2 nástavky slabší včelstvo – 3 gabony

2 nástavky silné včelstvo – 4 gabony

Správný čas: po posledním medování a případném zmenšení prostoru na 2 (resp.1) nástavky ihned vložit na 30 dní gabon a ihned začít krmit.

S pozdravem

Jan Lehečka

Nedávno vydal ČSV tiskovou zprávu Veterinární správy o projevech zvyšující se tolerance roztočů varroa destructor na současná léčiva.

Otisk článku:

Jak lépe na roztoče,

kteří způsobují varroázu

V celém světě se v poslední době hovoří o úbytku včelstev. Jistě se na něm podílí celá řada faktorů, avšak za prvotní činitel se považuje působení roztoče Varroa destructor. Nicméně na zdravotní stav včelstev působí i stres. Zásadní zlepšení je ale možné pozorovat po razantním likvidování roztočů.

Zdá se ale, že není možné se spoléhat na stále stejnou účinnost prostředků, které se používají k hubení roztočů. Poznatky z Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic nad Vltavou svědčí o tom, že potírání plodu (zavíčkovaných plástů) na konci zimy mělo efekt, zejména v roce 2008 a 2009, kdy bylo zjištěno více než 50 % bez nálezu roztočů.

Na druhou stranu ale bylo zjištěno, že zejména v některých lokalitách se začala projevovat snížená účinnost používaných prostředků na bázi pyretroidů, kvůli zřejmě se zvyšující odolnosti roztočů. Proto bude používání přípravků na bázi pyretroidů v letošním roce důsledněji sledováno. Budou se sledovat zejména informace od chovatelů včel o tom, zda se účinek těchto léčiv neprojevuje také v nových oblastech ČR. Vždy je potřeba mít pro použití souhlas místně příslušné krajské veterinární správy.

Obecně lze potvrdit, že dlouhodobá aplikace všech léčiv podporuje nárůst rezistence roztočů. Takže i zde platí, že je nutné s tímto efektem počítat a snažit se vzniku rezistence předcházet, popřípadě se pokusit využívat nové prostředky, které by byly s to uškodit roztoči Varroa destructor.

Právě díky dobré spolupráci a vzájemné informovanosti mezi Českým svazem včelařů, Státní veterinární správou ČR a Výzkumným ústavem včelařským je zdravotní stav včelstev u nás pod kontrolou, a dokonce lze říci, že zejména pokud jde o obecnou hrozbu varroázy, že se v posledních dvou letech zlepšuje.

Josef Duben (tiskový mluvčí)

V souvislosti s tím se jeví, že cesta, pro kterou se rozhodla naše ZO, je správná. Naši včelaři se na společné schůzi rozhodli nepoužít po posledním medování velmi účinný Gabon PA 92 z důvodu, že roztočů podle kontrolních vzorků našich včelstev nebylo mnoho a právě z důvodu tolerance roztočů na léčiva jsme se rozhodli „přerušit“ léčení gabonem, léčit až varidolem (2x či 3x dle výsledků) a tím zajistit pro další roky lepší působení gabonu v našich včelstvech a nezatěžovat je dalšími „jedy“. Proto doufejme, že „naši“ roztoči nepatří do těch oblastí se zvýšenou tolerancí, o kterých mluví tato tisková zpráva a že budoucnost ukáže, že naše volba byla správná…

Jan Lehečka

Asi před lety jsem se na zahrádce zadíval na kvetoucí stromy a něco mi tam chybělo. Až mě to napadlo – včely! A od té doby se mi hlavou honila myšlenka že si včely pořídím. Neměl jsem s tím žádné zkušenosti. Nikdo z rodiny ani známých včely nechoval. Takže od myšlenky k činu bylo opravdu daleko. Ostýchal jsem se kontaktovat cizí lidi – včelaře. Náhodou se ke mně ale dostalo číslo časopisu Včelařství – velmi mne překvapilo, že se nedá koupit. Později jsem zase náhodou objevil včelařskou prodejnu v Křemencově ulici. Prohlédl jsem si spoustu věcí, co včelaři používají a koupil si první knihu – tu levnější pro mladé včelaře a dost starou. Ale i z ní jsem se ledacos dozvěděl. Následovala nesmělá návštěva včelaře, hledání na internetu a studium knih (Víkendový včelař, Včelaříme jednoduše, Včelařství, aj.) a časopisu Moderní Včelař, který vydává Pracovní Společnost Nástavkových Včelařů. Ten není problém objednat. Začalo období sbírání odvahy, příprava manželky, konkrétní plány. Trochu jsem si začal připadat jako včelař teoretik, co z těch všech informací je spíš jelen než včelař!
Posledním podnětem byla informace o možnosti požádat o dotaci pro začínající včelaře – 10 000 Kč na včelstva, nástavkové úly a základní vybavení. Musel jsem se odhodlat k činu.
Z tohoto webu jsem získal kontakt na pana Lehečku. Nezištně mi poskytl konzultaci i s praktickou ukázkou. Přihlásil jsem se do svazu a zažádal o dotaci. A už se prostě nedalo couvnout.
Podat žádost nebylo nijak jednoduché. Byrokracie byla značná, zkušenosti nikdo neměl, informace byly obecné, nejasné. Ptal jsem se v ZO, na svazu, na středočeském kraji a nakonec kolegy „včelaře od Želivky“, který žádal také. Už ani nevím, kde jsem dostal, kontakt. A vyšlo to. Ne všem žadatelům, se podařilo dodat všechny podklady a formality a tím získat dotaci.
Dnes mám k zazimování připravena 3 včelstva na vlastní zahradě uprostřed Úval. A těším se s celou rodinou na jaro, až se včelky rozletí do zahrad.
Do té doby musím stihnout koupit další zařízení – na získání medu. I na ně je možno získat dotaci. Problém nedostatku včel a stárnutí včelařů je problém nejen u nás, ale v celé Evropě.
Proto,víte-li o někom, kdo chce začít včelařit – přiveďte ho do naší ZO – můžeme čerpat dotaci pro 5 nových členů.