|
|
V říjnu jsem se díval na nabídku zájezdů a co nevidím - zájezd do Karpat za 5150,- Kč včetně víz! Neváhal jsem proto ani chvilku a na zájezd do kraje Nikoly Šuhaje Loupežníka a Eržiky se hned přihlásil. Už cestou vlakem do Kyjeva jsem byl tímto krajem překvapen a musím říct, že moje očekávání byla zcela překonána! Byl to totiž výlet minimálně o 50 let zpět, přišlo mi to jako když chodíme po obrovském skanzenu... Kraj je to chudý, ale nádherný! Navíc jsem tam potkal dvě bezva kamarádky, Zojenku a Irinku však uvidíte :-). Nebudu zdržovat, odjíždíme...
Skanzen v Užhorodu, ještě netuším... Zdalipak má katalyzátor :-)), -
mezinárodní silnice E50 Moje dvě nové kamarádky, vlevo Zojenka,
vpravo Irinka :-) 2. den ráno, vodopád Šipot u Volovce, za
chvíli nás čeká výstup na poloninu Boržavu Kytka Taky tu měli povodeň, bývalá přehrada
určená ke splavování dřeva na Ozerance Ne to není skanzen! Cestou do Siněvírské
Poljany Teď ty kopce vydají nějaké menší, ale
byla to fuška je zdolat! Takto nějak si představuju, že to
vypadalo v ČSR Tady mají i vlastního
žigulíka V centru Siněvírské
Poljany Vesničko má, středisková -
Koločava Z dob Nikoly Šuhaje se možná tolik
nezměnilo... Tady u toho kostela jsou pochováni
četníci, které Nikola Šuhaj zastřelil Náhrobní kámen jednoho ze zastřelených
četníků - Oldřich Hrabal Rachov, rozdělujeme na dvě skupiny,
"moje" skupina (říkejme jí skupina "A":-)) ) za chvíli odjíždí na dvoudenní přechod hor tímto
náklaďákem O den později, už asi tři hodiny jdeme
pořád do kopce a Pop Ivan si klidně pořád není ani vidět! Pop Ivan na dohled, je tam ruina
meteorologické stanice "Bílý slon" (2021 m. n. m.). Za 1. republiky byl Pop Ivan
nejvýchodnější bod Československa... Bývalý hraniční kámen č. 16. Ještě v
roce 1938 bylo vlevo Československo a vpravo Polsko, za 2. světové války bylo
vlevo Maďarsko a vpravo Německo, po válce Rusko, no a teď je zde Ukrajina. Jaká
země tu asi bude za 50 let?! Tak proto tu nerostou stromy (nyní jsme
v cca 1800 metrech), všechno to tu spasou ovce Začíná se stmívat, u plesa se
utáboříme Další den ráno, Hoverla je nejvyšší hora
Ukrajiny (2061 m. n. m.) Zvolili jsme rychlý sestup, na vrchol se
blíží spousty pionýrů s vlajkami Tam někde dole na nás čeká
autobus... O pět hodin později - huráá
autobus! Další den, cestou do
Jasini Krajina je tu fakt
hezká... Hezká, hezká... Od Jasini do Aše, republika je naše! Tak
to už neplatí. Od Šumavy k Tatrám! Tak to také ne. Nějak se
zmenšujeme... Starý židovský hřbitov v
Jasini Nikdo se o ty hroby nestará, nemá totiž
kdo, všichni skončili v Osvětimi... Tady to má být geografický střed Evropy. No představoval bych si ho
někde jinde... Ráno u Tisy. O hodinu později v Chustu - dobytčí
trh Je libo prasátko? :-) A co čuníčka rovnou s kufru žigulíčka? :-))) Nebo slepičku či kohoutka? Další kamarádi - V+V (Vasil a Vladimir) :-)) Moje telátko! Spolucestujícím dalo hodně práce mne přesvědčit abych ho
nekupoval, přitom v autobusu bylo jedno místo volné :-(((. Zadek tady na mě vystrkovat nikdo nebude! Odjíždíme! :-) Zpět v civilizaci - Mukačevo Mukačevský hrad Toť vše, můj foťák definitivně odmítnul fotit... |